Evropský soud vynesl precedentní rosudek, který konečně dává zaměstnavatelům právo dohledu nad trávním pracovní doby svých zaměstnaců.

Computerworld 21.ledna 2016

Monitorování soukromých aktivit ve firmě bude snažší

Evropský soud pro lidská práva nedávno rozhodl, že firmy smějí po předchozím oznámení monitorovat veškerou komunikaci zaměstnanců na pracovních počítačích. Co to znamená pro tyto pracovníky?

Výrazně snazší bude propustit zaměstnance, kteří si pracovní dobu krátí on-line nákupy, brouzdáním na internetu nebo soukromou korespondencí. Rozhodnutí firmám umožní monitorovat i soukromou elektronickou korespondenci zaslanou prostřednictvím e-mailu, Facebooku či populárních komunikátorů typu WhatsApp, iMessage včetně sdílení obrázků pomocí aplikací Snapchat či Instagram.

„Pokud zaměstnavatel využívání zmíněných aplikací přímo nepovoluje, mohli by lidé přijít o pracovní místo, shrnuje Martin Hnízdil, manažer společnosti truconneXion. Rozhodnutí se dotýká všech zařízení ve vlastnictví firmy, tedy nejen počítačů, ale i chytrých telefonů a tabletů. Právě na mobily a tablety se prý v posledních dvou letech přesunula více než polovina času využívaného pro soukromé účely.

Propustit ty, kteří závažným způsobem u svého počítače porušují pracovní nařízení, ohrožují bezpečnost firmy či trpí syndromem chronického flákače, bylo zatím pro zaměstnavatele komplikované. U soudu nacházely firmy zastání jen částečně, navíc s velkou mírou právní nejistoty.

„Soudy většinou firmám neupíraly právo na monitoring využívání pracovních prostředků zaměstnavatele, ale čtení soukromé korespondence bylo považováno za protiprávní. Řada zaměstnavatelů proto do nejistých právních sporů nešla,“ říká Josef Donát, odborník na IT právo z advokátní kanceláře Rowan Legal.

To by se ale nyní mělo změnit, protože rozsudek Evropského soudu pro lidská práva je de facto závazný i pro Českou republiku. Pokud zaměstnavatel seznámí pracovníky s pravidly využívání firemních prostředků včetně způsobu jejich monitorování a zaměstnanec pravidla poruší, soud by již neměl zpochybňovat právo zaměstnavatele na monitorování soukromé komunikace zaměstnance.

„Teď lidé musejí počítat s tím, že zaměstnavatel může při splnění zákonných podmínek monitorovat využívání pracovních prostředků zaměstnavatele na pracovišti a nemohou poukazovat na porušování jejich práva na soukromí, respektive soud by k takovým argumentům neměl přihlížet, pokud se bude jednat o situaci obdobnou sporu, který řešil Evropský soud pro lidská práva,“ dodává Donát.

Zaměstnavatelé by nicméně měli všechny pracovníky seznámit s tím, jak mohou nakládat s výpočetní technikou, a upozornit je i na způsob monitoringu výpočetní techniky. Tato pravidla by měla být i součástí pracovních smluv.

Top 3 mimopracovních aktivit tuzemských zaměstnanců

• sociální sítě a soukromé e-maily
• výběr a nákup zboží
• sledování on-line multimédií